How to Art

How to Art

Kdo se bojí umění, nesmí do galerie? Britská kunsthistorička a kurátorka Kate Bryan se snaží ve své nové knize How To Art čtenářům ukázat opak. Vychází z termínu kolektivní úzkost z umění (collective art anxiety) – ta pramení ze všeobecného přesvědčení, že umění je něco výsostného a dostupného pouze pro vybrané jedince. Cílem knihy, která funguje zároveň jako příručka, je tento status quo konfrontovat a nalákat co nejvíce čtenářů k tomu, aby v umění začali objevovat nikoli vznešenost, ale obyčejnost.

Kniha je rozdělena na pět částí. Autorka v každé z nich čtenáře provází uměleckým světem a postupně zodpovídá otázky typu: Co je to umění a kde ho najít? Jak s uměleckým dílem komunikovat? Proč může umění tvořit kdokoli? Proč umění kupovat nebo jak být umělcem? Díky jednotlivým souvislostem – od kontemplace definice umění přes konkrétní ukázky děl po provedení návštěvou galerie – zprostředkovává představu o tom, jak umělecká sféra funguje a zároveň, proč je důležité narušit ustálený názor, že umění náleží jen vyvoleným.

Styl, kterým Bryan píše, je srozumitelný, hravý a srdečný. Z jejích slov vyzařuje porozumění pro rozporuplné emoce, které umění může vyvolat (může rozesmát a v tu samou chvíli naštvat – vzpomeňte si třeba na Cattelanova Komedianta neboli banán přilepený gafou na zeď), stejně tak pro onu úzkost, se kterou se jistě setkal každý, kdo někdy vkročil do umělecké galerie: Mám dostatečný kulturní a umělecký přehled? Co když mě díla neosloví nebo mi nepřijdou krásná? Jak dlouhou dobu mám před dílem strávit? Co když si budu připadat hloupě a nepatřičně?

Bryan tyto obavy adresuje mj. skrze svou cestu k umění: na výtvarné umění narazila v podstatě náhodou díky knížkám z knihovny (které prý doposud nevrátila) a ve svém prvním umělecky zaměřeném zaměstnání se cítila jako outsider. Vytváří analogie s hudbou, literaturou nebo vařením, které napomáhají k lepšímu pochopení, o čem umění vlastně je. Napříč knihou rovněž poukazuje na jedinečnost uměleckého vkusu každého z nás – co je obecně považováno za vrchol krásy a vznešena, nám osobně může připadat jako nejohavnější věc na světě (berte prosím s nadsázkou). Nebojí se také tu a tam vytáhnout vtip či humornou uměleckou narážku – tato je jedna z mých oblíbených: "[…] our fundamental confusion about what art is in this society is Picasso’s fault (and I love it when things are Picasso’s fault, as he was a total prick to the women in his life but annoyingly also found time to be a creative revolutionary) […]". Díky svému smyslu pro humor a porozumění tak dokáže autorka zaujmout i zklidnit.

Důležitou součástí publikace jsou bezpochyby praktické tipy. Ať už se ptáte, jak si naplánovat výlet za uměním a jak umělecká díla vnímat, nebo jak začít tvořit a jak se stát umělcem (podle Bryan to jsou dvě různé věci), či jak do umění investovat, kryje vám autorka záda. Za zmínku jistě stojí závěrečný dodatek, který čtenářům nabízí slovníček uměleckých pojmů nebo návod, co neříkat umělci. Autorčin přístup „jak na to“ má potenciál váš další umělecký zážitek zpříjemnit a umocnit. Pro lepší pochopení díla během vaší příští interakce s uměním si zkuste položit například tyto návodné otázky: Jak a z čeho bylo dílo vytvořeno? Jaká to je technika a jaký styl? Jakým způsobem ke mně promlouvá? Promlouvá ke mně vůbec? A pokud by se vám náhodou poštěstilo a v blízkosti by se nacházel umělec, raději se zdržte komentářů jako „moje pětileté dítě by to také zvládlo“ nebo „těmhle moderním věcem opravdu nerozumím“.

How To Art

Bryan Kate

AngličtinaPevná vazba

Cornerstone

ISBN: 9781529154528

Na objednávku

Předpokládané dodání v pátek, 7. srpna 2026

412 Kč

Bežná cena: 458 Kč

Sleva 10 %

(-10 %)

Koupit

Na objednávku

Předpokládané dodání v pátek, 7. srpna 2026

412 Kč

458 Kč -10 %

Celá kniha je orámovaná ilustracemi britského umělce Davida Shrigleyho, které s důvtipem podtrhují, že umění není vždy nutně vznešené, ale že je především nástrojem k (sebe)reflexi a emocionálnímu „vyřádění“. Shrigleyho tvorba je záměrně obyčejná a ošklivá (a nikoli nepodobná dětským malůvkám) a otevírá otázky ohledně uměleckých a estetických hodnot, a tudíž jen umocňuje celkové poslání knihy. (Pro denní dávku umění a pobavení v jednom doporučuji Shrigleyho sledovat na Instagramu.)

Bryan cílí na to zpřístupnit umění každému, ať už laikovi nebo profesionálovi, a to ve mně vyvolává určité pochybnosti. Publikace jistě působí svěžím dojmem (a že jsem už pár podobných přečetla), nicméně je náročné si představit, že skutečný profesionál, který se na poli umění pohybuje řadu let, z publikace vytěží něco převratného. Jelikož Bryan píše hlavně pro amatérské milovníky umění (a snad dokonce míří na část populace, která ještě k pravidly nesvázanému umění nekonvertovala), nezaměřuje se dostatečně na kunsthistorické souvislosti a nedovysvětluje komplexnosti uměleckých institucí a uměleckého trhu. Tyto široké tahy pomyslným štětcem sice nabízí dobrý základ, ale detailnější nákresy musí čtenář hledat jinde.

Celkově How To Art hodnotím pozitivně a doporučuji publikaci každému, kdo se chce umění víc otevřít a je připravený zaujmout odlišný, přízemnější úhel pohledu. Upřímný, laskavý a žertovný přístup Bryan vám to bezpochyby umožní, neboť: "Art is yours for the taking, so please, go and take it on your own terms."