Lyrický příběh plný emocí.
Čtyři roční období ve velšském ovocném sadu.
Cesta k odpuštění a novým začátkům.
V knize Bitter Honey velšská autorka Caryl Lewis nabízí čtenářům poklidné, ale zároveň dechberoucí čtení plné vřelosti a emocionální hloubky, jež dalece přesahuje skromný rozsah románu (240 stran měla proof copy pozn ed.). Lewis, známá svou lyrickou prózou a porozuměním venkovskému životu, ve své nové knize potvrzuje mimořádný talent vyprávět komorní příběhy zakořeněné v konkrétním místě a čase.
Děj knihy se odehrává v odlehlém velšském sadu a je něžnou meditací o vztazích, proměnách a tichých, ale hluboce působivých, cyklech života – u lidí i v přírodě. V průběhu knihy je čtenář proveden všemi ročními obdobími, která odrážejí rytmus sadu a všech lidí s ním spojených – živých i těch, kteří již zemřeli. Ač rozsahem spíš novela, je kniha bohatá a vrstvená jako román o trojnásobné délce. Centrální postavou je Hannah, stárnoucí žena a čerstvá vdova. Pomoci jí překonat těžké období přijíždí její mladší sestra Sadie, se kterou má Hannah již od mládí komplikovaný vztah. Ještě větší komplikace však nastává, když se Hannah dozví, že její manžel měl utajenou dceru. Ta během hluboké zimy přijíždí na návštěvu a vztahový kolotoč se pomalu roztáčí. To vše prokládají dopisy, které Hannah její manžel zanechal a v nichž jí vylívá své srdce.
“It was only as I grew older; as my tastes and understanding changed, that I realized that honey contains colours, Hannah; it contains landscapes and feelings. I have tasted a heather honey, pungent and treacle-like, that held summer storms within it, the smoke of peat and the uplift of the lark. I have tasted late-flowering honey, a certain urgency of flavour in them, concentrated as if the bees knew that their time for harvesting was coming to an end. I have tasted golden honey collected with ease, but that still had a sourness to them, or a saltiness that underscored the sweetness. I would be wary of anyone who says that honey is sweet.”
Lewis má neuvěřitelný dar navodit atmosféru. Od bzučení včel, které jsou důležitou součástí knihy, až po tísnivý klid větví pokrytých zimní jinovatkou – její psaní má sugestivní a obrazotvorný charakter. Sad a včelíny v něm nejsou jen kulisou, jsou to živoucí postavy pulsující vzpomínkami a neviditelnými vlákny spojujícími je s půdou, lidmi a jejich životy.
Jedním z nejzajímavějších aspektů knihy je množství informací o včelaření a péče o stromy – tématech, která mě v podstatě nijak zvlášť nikdy nezajímala. A přesto o nich autorka píše s úctou a poetičností, až jsem tato fakta hltala s obrovským nadšením. Letos jsem na své malé zahrádce zasadila svůj první strom a při čtení Bitter Honey jsem si přála, abych knihu četla dříve. Dozvěděla jsem se totiž spoustu věcí, které bych při svých nových zahrádkářských pokusech mohla směle využít!
Největší sílu románu však vidím v jeho postavách. I na krátkém prostoru dokáže autorka vykreslit zajímavé, mnohavrstevné charaktery. Vztahy mezi nimi – napětí, něhu, sdílené ticho, ale i vůli odpouštět a začít znovu – jsou vykresleny citlivě a autenticky. Všechno se vyvíjí přirozeně, bez zbytečné dramatizace, a přesto s hlubokým emocionálním dopadem.
„Father taught me that if we didn’t graft trees, every apple in the world would be its own distinct variety. It seems that it is only men who value sameness. They worry about lineage, genus, straight lines. I don’t think women do, not in the same way. The Eden they gave us was so narrow.“
“I think perhaps it wasn’t Eve stealing the fruit that scared God, either; it was the thought of what a woman could be.”
Pokud bych měla výhradu, týkala by se závěrečné kapitoly. Působila trochu uspěchaně – přála bych si, aby zvlášť jedna důležitá konverzace nebyla ponechána mimo text. Přesto mě konec naplnil zvláštním klidem a hřejivým pocitem. Dozvuk příběhu ve mně zůstává ještě dlouho po dočtení.
Bitter Honey je malý literární klenot, který si zaslouží zářit naplno. Velmi by mě potěšilo, kdyby se titul objevil na seznamech prestižních literárních cen – zasloužil by si to. Je to kniha poetická, ale ne přehnaně sentimentální, hluboká, ale přístupná, a emocionálně natolik silná, že její postavy nelze zapomenout.
Ať už jste tedy zkušený zahradník, milovník včel, nebo někdo, kdo se nikdy nepovažoval za přírodně založeného člověka, Bitter Honey vám nabídne něco vzácného a milého: příběh, který vás ukotví, otevře vaše vnímání a připomene vám, jaké to je být skutečně naživu a jak důležité je umět odpouštět.
If we do all of this, then we can understand that all the best things are both bitter and sweet, that there is no light without darkness and no love without loss.